Na tuto otázku je odpověď v publikaci
MAWISákoviny aneb Jak to s úsměvem jde lépe !
A je následující:
V životě jsem měl hodně přezdívek. Don, Vilém, Arzen Lupín, Vili, Mili, Špekoun /to bylo za studií v Praze/… A poslední z nich je MAWISák. Jak vznikla? Přiznám se, že jsem nevěděl kdo s tím přišel. Karikatura MAWISáka…..ne… ta byla až potom. Ještě v knize MAWISův smích a MAWISův pláč to byly dvě dámy, Vendulka Káňová a paní RAVAL – Ludmila Ranochová, kterým bylo připisováno autorství přezdívky. Dlouze jsme o problému diskutovali. Výsledek byl ovšem překvapivý. My jsme měli totiž psa, byl to takový podloudný kokršpaněl. Lítal okolo našeho domu. Synové Vendulky mu začali říkat MAWISák, a tak se to přeneslo i na mne. No, přezdívka zajímavá…
Pes zemřel a jméno mi zůstalo. Ale objevila se ještě jedna: brušperský Jára Cimrman. Pokud by to nebylo podáno hanlivě, tak by to až tak špatné nebylo. My ale děláme konkrétní věci s reálnými výsledky. Jistě, naše nadčasovost má problémy. Bodejť by ne, zvláště v Brušperku. Co z toho vzniklo? Jedna firma zaregistrovala stránky ww.mawisak.cz, aby mi je nabídla na výměnu za stránky www.mawis.cz. No nevím, asi jim to moc radosti nepřinese. MAWISák je jen jeden.
P.S. Jak vidíte, tak to už je ale minulost. Stránky MAWISák máme už my bez jakýchkoliv transakčních nákladů.
MAWISák
